Jak léčí tasemnici liščí naši odborníci
Další příklad naprosto diletantského přístupu našich údajných expertů ...
Aj v lese striehnu parazity
Nákaza pásomnicou liščou je nenápadná, ale vážně poškozuje pečeň. Pozor pri konzumácii surových lesných plodov, vrátanie húb. Možu na nich byť vajíčka nebezpečnej pásomnice liščej, ktorej hostitelom sú líšky. Infikovat vás ňou však možu aj mačky a psy.
Pásomnica liščia primárně sice hosťuje v tele líšky, ale vajíčkami v jej truse sa poľahky može dostať i do člověka. A hoci je najmenšou spomedzi pásomnic, meria len 3-8 mm, predstavuje pre nás mimoriadnu hrozbu. Ochorenie pásomnicou liščou, echinokokózou, sa može prejaviť pať, desať i viac rokov po nákaze. Najčastějšie, vo vyše 90% prípadov, postihuje pečeň, v ktorej sa larva pásomnice vyvíjí a rastie vo forme mnohopočetných mechúrikov. Veľké cysty pripomínajú rastúci nádor a vyvolávají bolesti v nadbrušku. Dochádza k obštrukcii žlčových cest, objavuje sa žltačka až zlyhanie pečeně. Bez včasnej diagnózy a liečby može byť postihnutý člověk v ohrození života. Nemali byste zbierať plody lesa zhruba do výšky kolien. Pravdepodobnosť nákazy sa s výškou porastu zrejme zmenšuje, ale vajíčka pásomnic sa možu prenášat aj prachom. Třeba mať však na zreteli, že hlavným zdrojom nákazy je priamy styk s infikovanými psami a mačkami. Nama tými s volným pohybom v přírodě, kde sa možu nakazit od hlodavcov. Rizikovými skupinami sú i poĺovníci, a luďia pracujúci v poĺnohospodárstve. Možnosti infekcie sú teda širší jako iba konzumácia kontaminovaných plodov. Hrozí všade tam, kde majú prístup líšky. Nekonzumujte lesné plody priamo při ich sbere. Ani umytie plodov nemusí byť postačujúce. Vajíčka sa spolahlivo zničí až varom.
AKO ZISTI´T PARAZITA
Při podozrení na nákazu pásomnicou liščou navštívte lekára. Po vyhodnocení klinických príznakov a epidemiologických údajov je nevyhnutnou súčasťou stanovení diagnózy aj vyšetrenie pacienta zobrazovacími technikami-SONO, MR, CT. Doležité sú tiež laboratórne vyšetrenia vrátanie parazitologických skúšok na echinokokózu. Toto vyšetrenie hradí poisťovňa.
LIEKY AJ REZ
Liečba alveolárnej echinokokózy, tak sa ochorenie nazýva, je u ľudí velmi zložitá a nákladná. Stanovuje sa individuálně podle stupňa ochorenia. Zvačša je potrebný radikálny chirurgický zákrok doplnený medikamentóznou liečbou, niekedy aj celoživotnou. U neoperovatelných pacientov je možná transplantácia pečeně. Presné statistiky o nakazených chýbajú. Odhaduje sa okolo 40 prípadov, v našom laboratorium sme sa podielali na diagnostike asi desiatich z nich.
Komentář:
Parazitologové na Slovensku jsou o něco dál než ti v Čechách a na Moravě, opakovaně varují před opravdu běžným parazitem.
V Čechách by vás parazitolog s pokřikem ,,Jste parazitofóbní, běžte k psychiatrovi!“ vyhnal z laboratoře. Nákaza přes lesní plody patří spíše do říše bajek a lidové slovesnosti, tuto možnost sice nemůžeme vyloučit, ale je dosti krkolomná a málo pravděpodobná. Zato se pan docent jen letmo zmiňuje o hlavní pohromě: domácích mazlíčcích, od nichž lidé nákazu získávají běžně! Rizikovou skupinou jsou tedy nejen myslivci, ale především chovatelé domácích zvířat, a všichni víme, jak početná skupina to u nás i na Slovensku je. Echinokoka hostí sice přednostně psovité a kočkovité šelmy, ale ve skutečnosti všechna domácí zvířata, která známe, lovíme a konzumujeme. Existují totiž i další druhy této malé tasemnice. Jejími hostiteli mohou být prostě všichni teplokrevní obratlovci. S výkaly se pak vajíčka tasemnice dostávají do vnějšího prostředí, do vody, do rybníků, studní, na pole, záhonky a podobně. Za posledních 10 let praxe echinokokózu testujeme s kolegy u našich klientů tak často, že patří právem k těm nejfrekventovanějším. Bohužel mohou napadnout, a také napadají, nejen játra, ale i slinivku, plíce, ledviny, mozek a další orgány.
Navrhovaná drastická a drahá opatření a zjevné rozpaky odborníků při léčení této běžné parazitózy vyplývají z tragického nedostatku správného antihelmintika.
Nedostupný Praziquantel je nahrazován na Slovensku dosud jakž takž dostupným Albendazolem/Zentelem/, který nákazu sice tlumí, ale nezlikviduje!!! Potom je opravdu nutné lék podávat celoživotně!! Ani mně, ani kolegům se ještě nikdy nepodařilo zničit žádnou tasemnici albendazolem, ploší červi jej přežijí ve zdraví.
Nerozumím tomu, proč ani renomovaný parazitologický ústav není schopen obstarat pro pacienty s prokázanou pozitivní echinokokózou- alespoň pro ty!!- správný lék, a tím je Praziquantel. Lék není drahý a je velmi spolehlivý. Léčba trvá jen několik týdnů a kúra stojí řádově stovky. Invazivní zákroky jako operace nebo dokonce transplantace pak nejsou potřeba. Kdyby byl u nás Praziquantel běžně registrovaný a lékaři s ním mohli pracovat, odpadlo by i plno onkologických omylů a zbytečných chemoterapií, protože sám pan docent přiznává, že cysta vypadá jako nádor. Pomýlila už řadu onkologů. V neposlední řadě je tu i otázka prevence. Kdyby minimálně každý chovatel měl možnost se pravidelně odčervovat, podobně jako jeho miláčci, prudce by klesla nemocnost i úmrtnost obyvatelstva. Uvědomme si, že zvířata přenášejí i další nákazy, a jejich klinické projevy lékaři většinou zařadí do škatulky ,,příčina neznámá“.
Ing. Hana Bláhová
25. 10. 2016
Zdravím, paní Bláhová,
tak jsem článek poslala mimo jiné i mé doktorce. Má jednoho pacienta s echinokokem. Nejdřív bylo u něj podezření na rakovinu jater, už rok bere Zentel, řídí a sleduje ho infekční oddělení v Opavě. Zentel má brát až do konce života!
Já jsem jí psala, ať pacientovi doporučí praziquantel, nebo Cesol, jenže pokud je pod dohledem lékařů v Opavě, tak ti si do toho nenechají mluvit.
26. 10. 2016:, J. H.
Zdroj: Týdeník Eurotelevízia 23. 9. 2016
Autor : Doc. RNDr. František Ondriska, PhD.
Vedoucí oddělení parazitologie HPL v Bratislavě