Když se očkovaní lidé nepotkávají s virem spalniček, jejich imunita vyhasíná
S Romanem Prymulou o očkování, trojvakcíně a vnímavých kohortách dospělých
Spalničkami se letos v Česku nakazilo už 366 lidí, to je o 160 více než za celý loňský rok. Přestože od roku 1969 u nás probíhá plošné očkování proti této nemoci, a od roku 1979 se děti očkují dokonce dvakrát, jsou mezi nemocnými nejčastěji dospělí lidé mezi 35 a 44 lety. „Dříve panoval názor, že očkování bude proti nákaze chránit celoživotně,“ říká epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Postupně se ale ukazovalo, že když se očkovaní lidé nepotkávají s virem spalniček, jejich imunita vyhasíná.“
Nechal jste se očkovat proti spalničkám?
Ne, já jsem spalničky prodělal. Narodil jsem se v roce 1964, jsem tedy o pět let starší než lidé, kteří byli v Česku proti spalničkám plošně očkovaní. Očkovaní jednou dávkou jsou ti, kdo se narodili mezi lety 1969 a 1978, jim je dnes mezi 41 a 50 roky. Mladší ročníky jsou očkované dvakrát.
A doporučil byste lidem narozeným po roce 1969, aby si zašli na očkování?
Nevidím to tak panicky, abychom celou republiku museli nechat očkovat. Je pravděpodobné, že lidé ve věku nad 35 let budou mít nízkou hladinu protilátek, mohou zvážit, zda si nechají udělat test protilátek, vyjde na 400 až 700 korun. Naopak u lidí, kterým je více než 50 let, je pravděpodobné, že protilátky mají, protože spalničky prodělali, i když už si to třeba nepamatují. Stejně tak u lidí, kterým je méně než 19, je pravděpodobné, že mají dostatek protilátek kvůli očkování.
Podle dat z hygienických stanic se v Česku spalničkami letos nakazilo 366 lidí, což je o 160 víc než za celý loňský rok. Dospělých je mezi nimi dvakrát víc než dětí. A nakazili se jak ti, kdo byli očkování jednou, tak ti, kdo dostali i druhou dávku. Takže ani dvě dávky proti nákaze dostatečně nechrání?
Nedá se to brát tak, že kdo byl očkován dvakrát, je spolehlivě chráněn. Druhé očkování je spíš záchytná dávka pro ty, kteří si při prvním nevytvořili protilátky. Pravdou ale je, že člověk s jedním očkováním je chráněn na 95 procent a ten s přeočkováním na 99 procent.
Proč imunita po očkování vyvane, zatímco člověk, který spalničky prodělal nebo se s nimi setkal, je proti nim celý život imunní?
Ukazuje se, že divoký virus je silnější, zanechá hlubší stopu v imunitním systému. Dříve panoval názor, že i očkování bude proti nákaze chránit celoživotně. Zpočátku to skutečně fungovalo. Ale počítalo se s tím, že i očkovaný jedinec se potkával s virem, dokud byl v populaci běžný, a tím se jeho imunita přirozeně posilovala. Jak ale nemoc mizela, očkovaní lidé se s virem nepotkávali, a jejich imunita vyhasínala.
To je pak obtížná situace, když i imunita očkovaných potřebuje, aby virus potkávali.
Ideální by bylo, kdyby byl člověk celoživotně chráněn po jedné dávce, ale tak to v tuto chvíli nefunguje. Varoval bych však před vizí nechat se nakazit uměle a tím získat celoživotní imunitu. Spalničky jsou nemoc spravedlivá, nerozlišují, zda je někdo chudý nebo bohatý, zdravý či nemocný. Podle statistik na ně jeden člověk z tisíce umírá.
Na co konkrétně?
Fatální komplikací spalniček je takzvaná subakutní sklerotizující panecefalitida, při níž spalničkový virus pomalu napadá nervový systém. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby. Dá se říci, že spalničky jsou z nemocí, proti kterým očkujeme, nejzávažnější. Například černý kašel se dá léčit antibiotiky, u spalniček žádný kauzální lék není.
Mezi těmi, kdo se spalničkami nakazili, jsou dvě třetiny dospělých. Zároveň předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Hana Cabrnochová říká, že kdyby někteří rodiče neodmítali očkování, děti byly více proočkované, virus by se nešířil. Děti jsou tedy pro jeho šíření rizikovější než dospělí?
Do určité míry ano, důležité ale je, aby se spalničky nešířily v dětské populaci.
Někteří rodiče říkají, že by nechali dítě očkovat proti spalničkám, ale vadí jim, že je k dispozici jen trojvakcína - a musí dítě nechat zároveň očkovat i proti lehčím dětským nemocem, zarděnkám a příušnicím. Nestálo by za to vyjít jim vstříc monovakcinou?
Ta bohužel není na trhu. Nejblíže ji používají ve Švédsku a vyráběná je v Indii. Pro Evropu není registrovaná.
A čím se tedy očkují zdravotníci?
Trojvakcínou jako všichni ostatní.
Co musí dodržovat člověk, který se spalničkami nakazí, jak vypadá karanténa?
Pokud jeho stav nevyžaduje hospitalizaci, musí být 21 dnů doma. Když bylo případů spalniček méně, každý nakažený byl v nemocniční karanténně, dnes jsou ti, jejichž onemocnění je klinicky méně závažné, v domácí izolaci. Nemohou chodit ven a k nim mohou jen ti, kdo mají dost protilátek.
Máme si na epidemie spalniček zvyknout, nebo se s tím dá něco dělat?
Nemyslím, že stovky nebo tisíc nakažených znamenají konec světa. A ano, takové situace se budou opakovat, tisíce nakažených se vyskytly už několikrát, ve Francii, Itálii, Rumunsku. Odhaduji, že letos se v Česku nakazí spalničkami zhruba tisíc lidí, to je nejvíc za posledních dvacet let. Protože roste počet lidí, kteří jsou ke spalničkám vnímaví, můžeme zvažovat, zda do budoucna nezavést nějakou další dávku pro dospělé, zda v nějakém čase neproočkovat celou populaci.
To by asi bylo dost drahé…
Kdybychom jednorázově očkovali všechny, tak ano, to by byla obrovská částka, jedna dávka bez aplikace vyjde na 500 korun. Reálně by to bylo tak, že by se očkoval jeden ročník, nějakých sto tisíc lidí, takže by to stálo zhruba 50 milionů korun ročně.
Je takový plán reálný?
Zatím se nikde nic takového nezavádí, vedou se o tom diskuse.
Máme se připravit na to, že bude přibývat nemocí, proti kterým se plošně očkuje, a přesto se šíří – a mohou se jimi nakazit i kdysi očkovaní? Které nemoci to jsou?
Kromě spalniček to mohou být příušnice, případně i černý kašel. Těmito nemocemi je skutečně možné se nakazit i ve státech, kde se plošně očkuje.
Často se mluví o tom, že za renesanci některých nemocí mohou rodiče, kteří odmítají očkování svých dětí. Je to tak? Spalničky by se ale šířily, i kdyby bylo očkováno sto procent dětí, když se jimi nakazí dospělí a dříve očkovaní?
Nízká proočkovanost bohužel výrazně přispívá k celkovému šíření infekce, ale je pravdou, že v případě vnímavých kohort dospělých mohou epidemie probíhat dominantně mezi dospělými.
Jaká bude další očkovací strategie – bude povinných očkování přibývat či ubývat, jaké změny jsou momentálně ve hře?
Povinná očkování již přibývat nebudou. Nová očkování budou zaváděna formou dobrovolného plošného očkování, které bude pokryto z pojištění.
tak si to shrňme:
kdo ze starších lidí spalničky prodělal, má celoživotní imunitu. Je mi 65, mně neočkovali. Nikdo z nás si nepamatuje na nějaké hromadné umírání na spalničky.
Kdo se očkuje jednou, vakcína vyvane rychle, proto se musí očkovat dvakrát, ale ani pak nemá vyhráno, vakcína vydrží déle, ale ne navždy, musel by se pravidelně potkávat s virem. A s tím se nepotká, protože se stát snaží o plošné očkování všech. Dává to smysl? Kolik to očkování stát stojí? Nebylo by lépe znovu vybudovat celoživotní imunitu národa tak, že si nemocí lidé jako kdysi projdou? Většinou je to záležitost na 14 dní. Matky úmyslně vodily své děti k nemocným, aby to jejich děti měly za sebou. Jeden člověk z tisíce zemře, opravdu? A kolik je autistů a poškozených lidí po očkování? Chování státu nedává smysl, nepřináší nic pozitivního, jen ztráty, finanční i zdravotní. Pozitivní přínos je vidět jen tehdy, když se na to podíváte očima Romana Prymuly, výhradního exkluzivního dovozce vakcín do republiky.
Hanka Bláhová