Duchovní otec očkování: Prováděl jsem pokusy na mentálně postižených dětech a sirotcích
Dr. Stanley Plotkin je známý lékař, který sehrál velmi významnou roli při výrobě vícenásobných vakcín. Obecně je znám jako jeden z „duchovních otců“ očkovacích látek, „léku“, o němž se říká, že zachránil miliony lidských životů a který intenzivní marketing označuje za jeden z nejúspěšnějších léčebných pokroků v historii medicíny.
Každý, kdo tento obraz a bezpečnost vakcín zpochybňuje, často čelí drsnému výsměchu, a to i přes tisíce vědeckých studií zveřejněných v odborných lékařských časopisech, které silně oponují konvenčnímu poznání o vakcínách prezentovaného státem a jeho regulačními úřady.
Než se dostaneme k Plotkinovu svědectví, chceme zdůraznit několik věcí.
Kontroverze ohledně očkování
Něco tu totiž nesedí. Když se prezentují informace a důkazy ukazující, že vakcíny nejsou tak bezpečné, jak se domníváme, máme sklon reagovat výsměchem nebo mlčením.
Vezměme si například hliník. Do vakcín se přidává přibližně sto let bez jakéhokoliv testování na bezpečnost.
Neexistují patřičné studie, které by ukazovaly, že injekční podání hliníku dítěti je bezpečné. Na druhé straně existuje spousta studií, které ukazují, že hliník tělo neopouští, ale v něm naopak zůstává a dostává se do vzdálených orgánů, až nakonec končí v mozku.
Toto je jeden z mnoha příkladů ukazujících, že vakcíny nejsou tak bezpečné, za jaké je prohlašuje marketing. Odpovědí na tyto studie je však úplné ticho nebo výsměch.
Poté, co vědci zjistili, že hliník z vakcín je přenášen do mozku skrze takzvané makrofágy (bílé krvinky), byla loni zveřejněna další studie, která se na toto téma podívala blíže a prozkoumala mozky autistických lidí.
Když mozky otevřeli, zjistili nejvyšší obsah hliníku, jaký byl kdy naměřen, ještě vyšší, než byl naměřen u pacientů s Alzheimerovou chorobou.
Myšlenka, že vakcíny nejsou zcela bezpečné, získala značnou pozornost v období, kdy na veřejnosti vystoupil jeden z hlavních autorů studie z roku 2004.
Jeho jméno je Dr. William Thompson, v CDC (Centrum pro kontrolu nemocí v USA) je vedoucím výzkumníkem a byl spoluautorem jedné z nejcitovanějších studií na odhalení jakékoliv spojitosti mezi vakcínou MMR a autismem. Studie údajně zjistila:
„Nyní existují přesvědčivé důkazy, že vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nezpůsobuje autismus ani žádné konkrétní subtypy poruchy autistického spektra.“
O deset let později však původní studii zpochybnil těmito slovy:
Spoluautoři [z CDC] si naplánovali společné setkání za účelem zničení dokumentů vztahujících se ke studii [o vakcíně MMR]. Setkali se všichni čtyři zbývající spoluautoři a do místnosti přinesli velkou nádobu na odpadky, aby si prohlédli všechny tištěné dokumenty, které se podle nás měli vyřadit a naházeli je do obrovského odpadkového koše.
Známá spojitost mezi vakcínou MMR a autismem existuje, ale důkazy byly zničeny.
O dva roky později se dali dohromady desítky vědců z CDC, aby veřejně vyjádřily své znepokojení v souvislosti s farmaceutickými společnostmi a nadnárodními korporacemi jako Coca Cola a jejich spojitostí s vědeckými zjištěními, která provedl a publikoval CDC.
Střety zájmů ve vedení státních dozorových orgánů
Není to poprvé, co byl CDC obviněn z tohoto druhu zneužití úřední moci. Poměrně nedávno média přinesla zprávu o náhlé rezignaci lékařky Brendy Fitzgeraldové, která byla v červenci 2017 jmenována do vedení CDC.
K její rezignaci došlo poté, co časopis Politico uveřejnil článek odhalující konflikt zájmů v případě pochybných investičních rozhodnutí přijatých Fitzgeraldovou poté, co se stala nejvyšší představitelkou veřejného zdravotnictví.
Patřila mezi ně i koupě akcií tabákových, farmaceutických a zdravotnických společností v hodnotě tisíců dolarů.
Kromě mnohých případů podvodů vztahujících se k očkovací vědě, existuje mnoho studií a vědeckých faktů, které jasně naznačují, že očkování není zcela bezpečné.
Jak již bylo zmíněno, četné studie dokázaly, že hliník, běžná složka očkovacích vakcín, nemusí být bezpečný. Studie zveřejněná v časopise EbioMedicine uvedla:
Za poslední dvě desetiletí se v několika zemích, včetně Francie, objevilo několik sporných záležitostí vyvolávajících obavy ze závažných nepříznivých účinků a podkopávajících důvěru v úřady pro dohled nad zdravotní péčí, odborníky a vědu (Larson a kol., 2011)
Vakcíny také obsahují MSG, formaldehyd, buňky nedonošených lidských plodů a spoustu dalších látek.
Dokonalým příkladem je skutečnost, že Program pro odškodnění obětí vakcinace (NCVIA) vyplatil rodinám poškozených dětí miliardy dolarů.
Tato statistika také vysvětluje jen jedno procento ze všech poškozených dětí v důsledku očkování. Přemýšlejte o tom!
Co by měli rodiče vědět o očkování
Něco je tu moc, moc špatně. A rodiče by měli mít právo vybrat si, zda očkovat nebo neočkovat své děti. Představa, že neočkované děti jsou hrozbou pro očkované děti a starší lidi, je zcela mylná.
Aby se něco takového událo, vakcíny by musely být stoprocentně účinné po celý život, zabezpečovat nám úplnou imunitu, což není tento případ.
Jsou například zaznamenány epidemie spalniček u vysoce očkovaných populací, o čem jsme psali v našem článku. Uvádějí se v něm mnohé konkrétní případy, kdy k tomuto šíření spalniček došlo.
Kolektivní imunita je teorie, která se dá matematicky modelovat, není však exaktně vědecky prokázána. Ale i přesto se používá při přesvědčování a navádění lidí k očkování jejich dětí.
Když dojde k epidemii spalniček, často ji svalujeme na neočkované děti, a to bez toho, abychom se zmínili o všech těch dospělých, kteří nedostali druhé očkování nebo kterým už imunita vyprchala.
Zdá se, že to jediné, oč se zajímají farmaceutické společnosti, je zisk. A často nejsou nijak potrestány, když způsobí populaci nějakou škodu, neboť zákony ve skutečnosti nechrání lidi, ale chrání farmaceutické společnosti před jakýmkoli pochybením.
To znamená, že kvůli svému produktu si nemusí dělat absolutně žádné starosti a nebudou za něj právně odpovědné.
Lékařská profese je kupována farmaceutickým průmyslem, nejen co se týče výkonu medicíny, ale také co se týče výuky a výzkumu. Akademické instituce této země si nechávají platit zástupci farmaceutického průmyslu. Podle mě je to hanebné.
– Arnold Seymour Relman (1923-2014), profesor medicíny na Harvardově univerzitě a bývalý šéfredaktor časopisu New England Medical Journal
Svědectví
Vývoj našich vakcín je očividně sporný, což je popsáno níže. Následující interview bylo vyňato z videa Dr. Stanleyho Plotkina mluvícího pod přísahou.
Připouští, že pro testování vakcín byly jako pokusní králíci využívány mentálně postižené děti, sirotky, nemluvňata, děti a populace spadající pod koloniální nadvládu.
Na základě mého výzkumu by některými příklady mohly být indiánské a eskymácké populace v Kanadě, které byly využívány pro testování farmaceutickými společnostmi, jakož i americkým programem MK Ultra.
Je to nesmírně neetické, něco podobného, co se dělo v koncentračních táborech nacistického Německa, a dokonce něco, co se stále děje i dnes na místech, jako jsou Afrika a Indie.
ATTY: Využili jste někdy sirotky pro testování vakcín?
PLOTKIN: Ano.
ATTY: Využili jste někdy mentálně postižené lidi pro testování vakcín?
PLOTKIN: Nevzpomínám si, že by se někdy prováděly studie na mentálně postižených jedincích. V té době, tedy v 60. letech minulého století, nešlo o nic neobvyklého.
ATTY: Vy tedy říkáte – promiňte, není mi jasná vaše odpověď. Využili jste někdy mentálně postižené lidi pro testování vakcín?
PLOTKIN: Říkám jen, že si konkrétně nevzpomínám, že bychom to dělali, ale bylo to v 60. letech, tehdy nešlo o nic neobvyklého. A nebudu popírat, že jsem to možná dělal.
ATTY: Takže, je tu článek s názvem „Oslabení RA 27/3 viru zarděnek ve WI38 lidských diploidních buňkách.“ Znáte ten článek?
PLOTKIN: Ano.
ATTY: Je jednou z věcí, které se v tom článku píší, že vakcína RA 27/3 byla podána 13 seronegativním mentálně postiženým dětem?
PLOTKIN: Dobře. Nuže, ano, v tom případě jsem to dělal.
ATTY: Vyjádřili jste se někdy, že je lepší provádět experimenty na těch, u kterých je menší pravděpodobnost, že budou přínosem pro společnost, jako jsou děti s postižením, než je provádět na dětech či dospělých bez postižení?
PLOTKIN: Konkrétně si nevzpomínám, ale je to možné.
ATTY: Vzpomínáte si, že jste někdy psali vydavateli „Etiky při experimentech s lidmi“?
PLOTKIN: Konkrétně si nevzpomínám, ale je to možné.
ATTY: Podám vám to, co je označeno jako Důkaz 43. Poznáváte tento dopis, který jste napsali vydavateli?
PLOTKIN: Ano.
ATTY: Napsali jste tento dopis?
PLOTKIN: Ano.
ATTY: Je jednou z věcí, které jste napsali: „Otázkou je, zda máme provádět experimenty na plně fungujících dospělých a dětech, které jsou potenciálními přispěvateli pro společnost, nebo provádět úvodní studie na dětech a dospělých, kteří jsou lidmi formou, ale ne společenským potenciálem?“
PLOTKIN: Ano.
ATTY: Využili jste někdy pro testování vakcín malé děti matek, které byly ve vězení?
PLOTKIN: Ano.
ATTY: Využili jste někdy jedince pod koloniální nadvládou pro testování vakcín?
PLOTKIN: Ano.
Celé svědectví
Celé svědectví můžete zhlédnout níže. Jedná se o první video z devítidílného seriálu na kanálu YouTube.
Dr. Stanley Plotkin
Ponaučení
Pochybovat o bezpečnosti vakcíny je v pořádku. Pro rozhodnutí nedát se očkovat existuje řada oprávněných důvodů, zdá se však, že většinu lidí pohání strach a zároveň představa, že vakcíny jsou naprosto bezpečné.
Díváme se na další případ DDT? Nebo tabáku?
Začíná být zcela zřejmé, že všichni, kteří se domnívají, že vakcíny jsou stoprocentně účinné, bezpečné a nezbytné, neprovedli žádný nezávislý výzkum ani se na celou záležitost nepodívali.
Jak se můžeme opravdu spolehnout na naše profesionální poskytovatele zdravotní péče, když se učí jen to, jak očkování funguje a neučí se nic o bezpečnosti vakcíny, ingrediencích, bioakumulaci ingrediencí, jakož i o všech těch odhalených podvodech?