Dělníci z ciziny do Česka přicházejí nemocní. Mají TBC, žloutenku i svrab
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zaznamenali lékaři zvýšený výskyt tuberkulózy ve velkých závodech či montovnách. Kontroly se údajně provádějí jen formálně a nemají šanci odhalit, zda člověk nemá infekci. Lékaři proto chtějí prohlídky zpřísnit. Ministerstvo zdravotnictví žádná nová opatření zavádět neplánuje.
V první polovině minulého století zemřelo na tuberkulózu jen v Československu přes milion lidí. Příběhy o nemocných plnily romány, dnes už je nemoc plně vyléčitelná a Česko patří k zemím s jejím nejnižším výskytem. S tuberkulózou se u nás léčí 380 lidí a počty případů každoročně klesají.
Přesto si lékaři všímají nového trendu, jenž souvisí se vzrůstající poptávkou po zahraničních zaměstnancích – dělnících. „Zaznamenali jsme zvýšený výskyt tuberkulózy na pracovištích, jako jsou velké montovny,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který ordinuje v Přešticích nedaleko Plzně. V Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u lidí narozených mimo Českou republiku 52 procent.
Vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels jeho slova potvrzuje. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři,“ říká rovněž s tím, že jde o lidi pracující v montovnách.
Lékaři to přičítají hlavně tomu, že do velkých fabrik jsou dováženi zahraniční pracovníci přes personální agentury. Na rozdíl od přímých zaměstnanců agenturní pracovníci nemusí podstoupit jinak povinnou vstupní lékařskou prohlídku. Jejich zdravotní stav garantuje pouze agentura a zkušenost lékařů je taková, že ta se spokojí s lékařským potvrzením ze země původu dotyčného.
„Vidíme to na pacientech, kteří k nám přicházejí z velkých závodů. Je evidentní, že člověk si musel nemoc v sobě nést, už když přicházel do České republiky,“ doplňuje Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze.
„Z našich zkušeností víme, že kontroly dělají velmi formálně a není šance zjistit, jestli člověk nemá nějakou infekci,“ dodává Šonka.
„Není to nic proti těmto lidem. Cizince potřebujeme, jen u nás nefunguje jejich dostatečná zdravotní kontrola při vstupu do země a následně ani zdravotní péče. Tito lidé se často zdráhají přijít k lékaři, pokud se necítí vyloženě špatně,“ zdůrazňuje Vašáková.
Spalničky a záškrt
Z celkových 380 pacientů nakažených tuberkulózou jich je 126, tedy rovná třetina, z ciziny – 35 je z Ukrajiny, 18 ze Slovenska, 13 z Rumunska a deset z Vietnamu.
Kromě tuberkulózy se do Česka ze zahraničí dostávají také spalničky. Státní zdravotní ústav ve statistice zveřejněné k 17. březnu eviduje od začátku roku 19 importovaných případů této infekce, z toho deset z Ukrajiny.
„Spalničky a TBC jsou nejviditelnější příklady. Obava je ale i před nosiči záškrtu a meningokoků,“ poukazuje epidemiolog Rastislav Maďar na další infekce, které se k nám mohou dostávat od nedostatečně vyšetřených pracovníků ze zahraničí.
Ministerstvo zdravotnictví však žádná nová opatření zavádět neplánuje. „Považujeme současnou právní úpravu za dostačující,“ odpovědělo ministerstvo na dotaz MF DNES.
Lékaři v čele se Šonkou se však v nejbližší době chtějí na ministra Adama Vojtěcha (za ANO) obrátit, aby vyhláškou stanovil požadavky na prohlídky pro lidi přicházející zvenčí na český pracovní trh.
„Měli by mít při vstupu celkové vyšetření praktickým lékařem a snímek hrudníku. Lékař by měl také zjišťovat, zdali mají očkování, jaké se u nás vyžaduje,“ vyjmenovává Vašáková. Před dvěma lety se už podílela na návrhu ministerstva zdravotnictví, který měl situaci řešit. Podle Vašákové ale nakonec z přípravy dokumentu sešlo. Mimo jiné proto, že nebyla shoda, koho by se opatření měla týkat – jestli jen lidí ze zemí jako Ukrajina, nebo i těch unijních.
Nemoci z cestování
Pracovníci najímaní personálními agenturami ale ani zdaleka nemají největší podíl na celkové statistice nemocí dovezených z ciziny.
Nejčastějším způsobem je cestování, zejména vyjíždění do exotických destinací a také to, že díky rychlé letecké dopravě se nemocný může vrátit ještě v inkubační době, kdy nejeví žádné příznaky.
Nejvíce si lidé z cest vozí průjmy, horečnatá a kožní onemocnění, respirační infekce či sexuálně přenosné choroby.