Pokud se nevrátíme k normální stravě zblázníme, se varuje lékařka
Kdo nejí zdravě, není cool. Recepty na zhubnutí, detoxikační kúry, debaty, proč nejíst a proč jíst maso či vejce, pít, či nepít kravské mléko nebo proč vyloučit určitou zeleninu, neberou konce. Podle brněnské lékařky Miroslavy Navrátilové je to nesmysl.
„Jestli toto nezastavíme a nevrátíme se k normálnímu stravování, zblázníme se z toho,“ varuje Navrátilová, která se už 32 let zabývá poruchami výživy a vede speciální poradnu na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno.
V poslední době se totiž u ní kromě pacientů trpících anorexií či bulimií stále častěji objevují lidé, kterým zdravá výživa přerostla přes hlavu. Diagnóza zní: ortorexie.
Co to vůbec je ortorexie? Stručně řečeno fanatické zabývání se zdravou výživou, které se nám podepisuje na zdraví, způsobu života, na výkonnosti v práci a hlavně na mezilidských vztazích. A v krajním případě může vést i ke smrti, podobně jako třeba anorexie. Poprvé ji popsal v roce 1997 Steven Bratman z Colorada v knize Health Food Junkies (Fanatici zdravé výživy). Původně to myslel dobře. Upozorňoval na to, že bychom neměli pít alkohol, jíst chemicky upravované potraviny nebo že bychom měli chodit brzo spát, ale časem se jeho příznivci začali radikalizovat, takže i on sám se od nich distancoval. Propagovali sice biopotraviny, ale hnali to do extrému.
V čem například? Začali kontrolovat i to, odkud přesně potravina je, jestli je regionální, jak byla pěstovaná nebo vyrobená, zda byl dodržený přesně čas sklizně, jestli se někde nemohla kontaminovat špatným vzduchem. Začali dělit potraviny na povolené a nepovolené, a místo, aby jim jídlo přinášelo kladné pocity, začali se týrat výčitkami svědomí, že třeba snědli něco špatného. Tomu já říkám stravovací terorismus.
Chápu, ale to pořád neznamená, že jde o ortorexii. Nebo už ano? Kde leží ta hranice? Sama myšlenka, že by jídlo mělo být přírodní, tedy zdravější, není patologií. Tou se stává ve chvíli, kdy se z toho stane posedlost – obsese. Cesta k ní zpravidla začíná bohulibě, ať už dietou, detoxikační kúrou nebo nějakým očišťovacím procesem. Chápu, že kvůli zdraví musejí dietu držet diabetici, lidé trpící chronickými nemocemi střev, například Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou, ale proč by měl dietu držet zdravý člověk? Vezměte si například bezlepkovou dietu. Pokud testy skutečně prokážou, že vaše tělo není schopné zpracovat lepek, je to v pořádku, ale proč si ji mám sám naordinovat a připravit se o bílkoviny, které jsou nejdůležitějším stavebním kamenem našeho těla?
Ale ani já nejím rohlíky a housky až na výjimky, kdy nemám nic jiného na výběr... Nemusím se přejídat bílým pečivem, můžu ho nahradit celozrnným, ale proč v obchodě studovat obaly a nakupovat bezlepkové potraviny? Proč se zříct vajec nebo mléka a výrobků z něj, když nemusím? Vždyť se tím připravuji o bílkoviny, které jsou nejdůležitějším stavebním kamenem našeho těla. Je to zbytečné.
O tom, jak funguje anorexie nebo bulimie, se už celkem mluví, ale co ortorexie?
V čem je stejná a v čem se liší? Stejná je v tom, že jde o poruchu příjmu potravy, i když nebyla dosud zařazena mezi onemocnění. Liší se v tom, že si ji lidé filozoficky a eticky zdůvodňují. Nejedí maso, protože to je týrání zvířat, nechtějí ubližovat rostlinám ani jiným živočichům. Hledají si informace na internetu, zakládají skupiny, vzájemně se podporují a stahují k tomu i své okolí. Anorektičky a bulimičky (jsou to z 96 procent ženy) jsou skutečně vážně nemocná mladá děvčata a mnohdy jim jde i o život. A dnes už to tak veřejnost chápe. Ortorektici svoji obsesi vystavují jako přednost, starají se přeci o své zdraví.
Kdo z alternativců má k ortorexii blízko? Cestou k ní směřují lidé vyznávající vegeteriánství, jejich přísnější podskupina vegani, kteří nejedí žádné živočišné produkty, lidé holdující syrové stravě raw a jejich obdoba vitariáni, ovovegetariáni, kteří nesmí maso, ale mohou vejce, nebo frutariáni. Alternativ je hodně, neustále se objevují nové a ještě lépe odůvodňované.
Frutariáni? To neznám. Ti se stravují ovocem, ořechy a semeny. Sbírají jen to, co spadne se stromu samo, protože tím nechtějí poškodit rostlinu.
Přibývá případů ortorexie? Ano. A i další druhy poruch, například drunkorexie podle anglického výrazu drunkenness (opilství) a anorexie, tedy nepřijímání potravy. Libují si v ní hlavně mladé dívky a ještě to doporučují. Večer jdu na mejdan, kde budu pít alkohol, takže nebudu jíst, protože alkohol mi nahradí jídlo. Když to ale dotyčná přežene, může si způsobit otravu alkoholem, bezvědomí, rozvrátit si minerály v těle a podobně. Za komunistů jsme měli tehdy populárního lékaře a dietologa Rajko Dolečka, ale ten měl racionální náhled na zdravou výživu. Dnes se však vyrojilo neskutečné množství rad a diskusních fór, že i mně, člověku, který se tomu věnuje víc než tři desítky let, jde hlava kolem. Někdy mi připadá, že se zaručení rádci řídí heslem: Jíst musíme všichni, takže jsme všichni odborníci. A co je nejhorší, ortorexie se nám dostává do základních škol a o dovolených a nedovolených potravinách diskutují i školáci.
Tak co s tím? Pokud jsme zdraví, můžeme jíst všechno, je to jen otázka množství. Nebudu se přejídat, ale také nebudu hladovět. Nejenže mi hladovění uškodí, ale když pak nastane jo-jo efekt, a on přijde, protože nikdo nedokáže držet dietu celý život – snadno sklouznete k depresi. A to už je jen krůček k psychické poruše, přičemž jednou z nich je právě ortorexie.
Diety jsou špatně, nedovolené a dovolené potraviny jsou špatně. Co je tedy dobře? Selský rozum, abychom jedli pestře, v určitém množství a dodržovali to základní. Do 30 minut po probuzení se najíst, nejen džusy, ale klasickou dávku bílkovin, udržovat přes den stálou hladinu cukru v krvi, dostatečně pít a nejíst úplně na noc. Na obranu těch zdravě se stravujících lidí ale musím říct, že existuje i druhý extrém - přibývá množství lidí s nadváhou. Snaha redukovat systematicky váhu je na místě v případech, kdy jde opravdu o nadváhu a obezitu, a to by se mělo dít pod lékařskou kontrolou, ale jinak zase stačí selský rozum s pravidelným pohybem a hmotnost se sama upraví. A ne se trápit dietami. Z těch, které se hodně propagují, považuji za diskutabilní ketodiety.
Ketodieta? Co to je? Je založená na biologickém stavu organismu, kterému říkáme ketóza. Tělu dodáváme proteiny (bílkoviny) a jen minimum sacharidů a tuků, a pak se začínají tvořit „ketolátky“, které nahrazují sacharidy. Ale je to náhradní forma energie. Dříve tento mechanismus nastupoval v době války, neúrody nebo období, kdy nebylo dost jídla. Tady se ale dobrovolně šest až dvanáct týdnů normálně nenajíte. Konzumujete speciální proteinové menu, za které dáte řádově tisíce. K tomu doplňujete přísné dávky povolených potravin. A když k tomu přidáte neúměrné fyzické zatížení, protože přece fakt chcete zhubnout, můžete si přivodit kolaps.
Kam to spěje? Buď tomu úplně podlehneme a riskujeme vážné problémy, nebo použijeme onen selský rozum a budeme schopní odolat tlaku okolí. Obecně jsem proti dobrovolným dietám, ale pokud si je chceme vyzkoušet, nechme je pro zdravé a biologicky dospělé lidi, kteří si chtějí vyzkoušet něco jiného. Škodlivé je k tomu nabádat okolí nebo - a to považuji za nejhorší - k této stravě vést děti nebo mladé lidi, kteří se ještě vyvíjejí.