Spalničky berou Česko útokem, nemocných je pětkrát víc než loni

Před třemi lety byl v Česku jen jeden člověk nakažený spalničkami, jen během několika měsíců letošního roku je ale nakažených už 467. Jak se nemoc přenáší, projevuje a jak se před ní lze bránit?

Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že za celý loňský rok onemocnělo v Česku spalničkami dvě stě sedm lidí, zatímco o rok dříve jich bylo sto čtyřicet šest, a v roce 2016 dokonce jen sedm. Letos však lékaři nahlásili jen za první čtyři měsíce čtyři sta šedesát sedm případů.

Počet nakažených spalničkami v ČR za leden–duben v posledních pěti letech

Rok 2015 --- 5 nemocných

Rok 2016 --- 1 nemocný

Rok 2017 --- 85 nemocných

Rok 2018 --- 82 nemocných

Rok 2019 --- 467 nemocných

Děti jsou v České republice proti spalničkám očkovány od roku 1969, až od roku 1975 se však podávají dvě dávky vakcíny, které jsou dnes považovány za potřebné. Část dospělých tak nebyla v dětství očkována vůbec, další nedostatečně. „Dle našich zkušeností více než jedna třetina lidí se zdokumentovanou vakcinací, ať už jednou, nebo dvěma dávkami vakcíny, nemá v současné době dostatečnou hladinu protilátek,“ řekla již dříve doktorka přírodních věd Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB.

„Pro dosažení kolektivní imunity je podle odborníků potřeba 95% proočkovanost populace, v současné době se však v Česku pohybuje jen okolo 90 %,“ uvádí Oldřich Tichý, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Spalničky se šíří kapénkami

„Jediným zdrojem infekce spalniček je nemocný člověk, a to zejména v období od prvních příznaků onemocnění do čtvrtého dne od výsevu vyrážky,“ řekla Aneta Medonosová. Spalničky se šíří velmi snadno vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami nebo bezprostředně kontaminovanými předměty. Nejde o banální onemocnění, u nakažených se mohou objevovat nejrůznější komplikace od zánětů uší, které mohou vést k ohluchnutí, přes zápaly plic až k vážným poruchám mozku s nevratným poškozením mentálních funkcí. V průměru jeden případ z tisíce končí smrtí.

Avšak, prodělané spalničky zanechávají spolehlivou odolnost proti opakovanému onemocnění, řekl nám v obsáhlém rozhovoru o spalničkách Hanuš Rozsypal, přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce.

Pro koho jsou spalničky nebezpečné?

V minulosti většina lidí spalničky prodělala v dětství, obvykle onemocnění proběhla bez následků, jak o tom svědčí poněkud zavádějící název morbilli pocházející z latiny a znamenající „malé nemoci“. Na druhé straně spalničky mohou probíhat těžce, zvláště u dospělých, ale i průběh nekomplikovaných spalniček je vyčerpávající, jak potvrdí většina dospělých pacientů. Spalničky mohou skončit i letálně. V našich podmínkách je letalita (smrtnost) spalniček nízká, ale v globálním měřítku spalničky představují jednu z hlavních příčin úmrtí malých dětí. Například ještě v roce 1971, kdy byl výskyt spalniček vysoký, bylo v českých zemích hlášeno dvacet smrtelných případů.

Jak se spalničky projevují?

Spalničky se projevují vysokou horečkou, vyrážkou a respiračními příznaky. Na začátku onemocnění, v prodromálním stadiu, tj. stadiu předzvěstných příznaků, které trvá tři až čtyři dny, nemůže laik, a mnohdy ani lékař, s jistotou určit diagnózu. Onemocnění se podobá těžkému virovému onemocnění horních dýchacích cest. Podezření na spalničky narůstá s tím, jak trvá vysoká horečka, rýma, zánět spojivek a kašel. Na konci této fáze, kdy se objeví určité charakteristické nálezy na sliznici dutiny ústní, a zejména na začátku exantémového stadia, kdy se objeví vyrážka, se už diagnóza může klinicky stanovit. Podezření posílí údaj o kontaktu s nemocným před cca deseti dny. Diagnóza se potvrzuje průkazem viru ve výtěru z nosohltanu nebo stanovením specifických protilátek v krvi.