Africká havěť si našla cestu do Česka, přibývá míst výskytu
V Česku přibývá míst s výskytem klíšťat z jihu Evropy nebo subsaharské Afriky. Nejčastěji jde o pijáka lužního. Další jsou klíšťata rodu Hyalomma. Původně se objevovala pouze na jihu Moravy, v poslední době se však rozšířila i na řadu míst v Čechách. Kvůli mapování těchto klíšťat vznikl projekt Najdipijaka.cz, na kterém spolupracují vědci napříč českými univerzitami.
Nové druhy klíšťat, které se do republiky dostaly na stěhovavých ptácích, mohou přenášet infekční onemocnění, a to především na zvířata. I když riziko nákazy v Česku je nízké, nelze ho úplně vyloučit.
„Například pro koně může být až smrtelná,“ uvedl jeden z autorů projektu David Modrý. Nebezpečí představují tyto typy klíšťat i pro psy, protože přenášejí psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná.
Klíšťata rodu Hyalomma zase přenášejí Krymžsko-konžskou hemoragickou horečku, pro lidi ale příliš nebezpečná nejsou. Dospělí jedinci totiž obvykle nesají krev lidem.
Na projektu Najdipijaka.cz spolupracují vědci z několika míst v republice. Jde například o zástupce českobudějovického biologického centra Akademie věd, fakulty veterinárního lékařství a CEITEC Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a České zemědělské univerzity.
Podle Modrého jsou nepůvodní klíšťata rozpoznatelná pro člověka pouhým okem. Jsou větší a dosahují délky až 2,5 centimetru a mají pruhované končetiny. Vědci shánějí jakékoliv informace o výskytu těchto parazitů.
„Stačí nám i fotka s údaji o místu,“ uvedl Modrý. Dodal, že přínosnější je pak zaslání samotného klíštěte, které mohou vědci podrobněji analyzovat.
Nakažených přibývá rychleji než loni
Zdravotníci v souvislosti s klíšťovou aktivitou v Česku bijí na poplach. Klíšťovou encefalitidou se v zemi tento rok jen do konce května nakazilo o polovinu více lidí než loni. Nejvíc případů bylo na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu. Více než dvojnásobný je počet nákaz lymskou boreliózou. Přitom letní měsíce, kdy je nákaz nejvíce, ještě teprve přijdou. Do konce května onemocnělo encefalitidou 50 lidí, loni to bylo za stejné období 33. Za celý rok pak 774 lidí, což bylo nejvíc za posledních osm let.
Odborníci zaznamenali klíšťata až do nadmořské výšky 1 500 metrů.
Piják lužní Nenasátí dospělci dosahují velikosti 5 milimetrů. Typickým znakem je pestrý štítek, obvykle zbarvený v odstínech hnědočervené, s typickou bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. U nasátých samic se štítek nezvětšuje a v poměru k velikosti těla je potom méně zřetelný.
Krymsko-konžská hemoragická horečka
Je závažné nakažlivé virové onemocnění lidí, vyskytující se v některých zemích v Africe, Asii a východní Evropě. Původcem horečky je RNA virus zařazovaný do rodu Nairovirus z čeledě Bunyaviridae. Přenašečem infekce jsou klíšťata. Prokázán byl u 30 druhů klíšťat, nejčastěji u Hyalomma marginatum, Rhipicephalus rossicus a Dermacentor marginatus.
U člověka probíhá nemoc jako hemoragická diatéza. Zatímco u lidí může dojít k vážnému onemocnění, u divoce žijících i domestikovaných zvířat, včetně ptáků, probíhá infekce většinou subklinicky.
Po infekci kousnutím klíštěte je inkubační doba této hemoragické horečky obvykle jeden až tři dny, maximálně pak devět dní. Po kontaktu s infikovanou krví nebo tkáněmi zvířat je inkubační doba obvykle pět až šest dní, maximálně však 13 dnů. Nástup příznaků je náhlý, s horečkou, bolestmi svalů, závratěmi, bolestmi na krku, bolestmi zad, bolestmi hlavy, bolestmi v očích a fotofobií (citlivost na světlo). Brzy na to se mohou objevit nauzea, zvracení, průjem, bolest břicha a bolest v krku, následované ostrými výkyvy nálad a zmatek. Po dvou až čtyřech dnech může být agitace nahrazena ospalostí, depresí a malátností a bolest břicha se může lokalizovat do pravého horního kvadrantu s detekovatelnou hepatomegálií (zvětšení jater). Mezi další klinické příznaky patří tachykardie (rychlý srdeční rytmus), lymfadenopatie (zvětšené lymfatické uzliny) a petechiální vyrážka (vyrážka způsobená krvácením do kůže) na vnitřních mukózních površích, například v ústech a krku, a na kůži. Petechie může ustoupit větším vyrážkám zvaným ekchymózy a dalším hemoragickým jevům. Obvykle se projevuje hepatitida a těžce nemocní pacienti mohou po pátém dni nemoci zaznamenat rychlé poškození ledvin, náhlé selhání jater nebo selhání plic.
Míra úmrtnosti na krymsko-konžské hemoragické horečky je přibližně 30%, přičemž k úmrtí dochází ve druhém týdnu nemoci. U pacientů, kteří se zotaví, začíná zlepšení obvykle devátým nebo desátým dnem po nástupu nemoci.