Ve vodě ČR jsou zbytky léků, nejvíce na tlak a cukrovku
Kontaminace vod léčivy začíná být větší problém než kontaminace pesticidy. Rozbory zjistily rezidua farmaceutických přípravků téměř na 100 % sledovaných míst a v 95 % vzorků. Vodu na pitnou sice většinou umíme vyčistit, ale cena za to je vysoká.
Napít se průzračné vody z tekoucího potůčku, ale i z některých pramenů nemusí být k uhašení žízně zrovna dobrý nápad. I takové zdroje vody mohou být (a jsou) kontaminovány rizikovými látkami. Patří mezi ně stále častěji pozůstatky farmaceutických přípravků.
Co ukázala data
Z rozborů vzorků vody provedených v loňském roce vyplývá, že „koncentrace farmaceutických přípravků je v některých lokalitách značná“ a v porovnání s pozůstatky pesticidů v nejvíce kontaminovaných tocích troj- až čtyřnásobná.
Podle „Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR“ za rok 2019 byla přitom léčiva nalezena až na jeden případ ve všech monitorovaných lokalitách, tedy na 99,7 procenta míst. A navíc v celkem 94,8 procenta ze všech sledovaných 2688 vzorků.
Nejčastěji šlo přitom o rezidua léků na vysoký krevní tlak, cukrovku, dnu či léky na zmírnění bolesti, přičemž zejména v menších tocích bylo nalezeno najednou i více než čtyřicet takových látek v koncentracích i více než 50 μg/l, v průměru ale zhruba 20 μg/l.
Nejčastější druhy léků zjištěných ve vodě
na vysoký krevní tlak
na cukrovku
při onemocnění dnou
léky na zmírnění bolesti
Pro srovnání: pozůstatky pesticidů byly v loňském roce nalezeny na 92,6 procenta sledovaných lokalit, v celkem 85,5 procenta z 5210 vzorků, ojediněle také v koncentracích nad 50 μg/l, většinou ale v průměru v množství kolem 6 μg/l. Vodní toky nejčastěji obsahovaly pozůstatky látek používaných pro ošetřování řepky, kukuřice a cukrové řepy.
Ani jakost podzemních vod, což mohou být zdroje vody v různých studánkách, nevzbuzuje příliš optimismu. Z celkem 698 podzemních zdrojů vody překročilo loni přípustné limity pro podzemní vodu 587 z nich, přičemž podle dokumentu je horší situace u takzvaných mělkých zvodní (což jsou často zdroje vody pro studně a vrty), kde přípustné limity nesplnilo 96 procent vzorků, konkrétně 216 z celkových 225.
Čistá voda je otázka peněz…
A co z toho vyplývá pro spotřebitele? Kromě toho, že hasit na cestách a výletech žízeň vodou z potoků a studánek může pro člověka představovat potenciální zdravotní riziko, jsou výsledky rozborů varující také pro vývoj cen pitné vody.
Pesticidy a pozůstatky léčiv lze téměř ze sta procent odstranit při úpravě na pitnou vodu v úpravnách vod. Ovšem pouze pokud tato zařízení disponují moderními technologiemi, například filtry s aktivním uhlíkem, které jsou třeba na úpravně vody Želivka, obecně ale na větších úpravnách vod.
Co se týká pozůstatků farmak, pak je podle vodohospodářů obecně větším problémem zbavit vodu právě léčiv, zejména pak cytostatik a hormonálních přípravků. „Vyčistit se dá vše, je to ale otázka peněz,“ konstatuje ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák s tím, že rostoucí koncentrace i spektrum látek ve zdrojích pitné vody představují problém především pro menší úpravny vod.
Ty na potřebné moderní technologie nedokáží vygenerovat dostatek finančních prostředků, protože zásobují pitnou vodou menší aglomerace (takzvaný počet ekvivalentních obyvatel). Obvykle používaná chlorace v těchto případech nestačí.
Cena za pitnou vodu
Podle zmiňované zprávy se loni situace v porovnání s předchozím rokem v řadě míst a parametrů meziročně o několik procent mírně zhoršila. A například již v roce 2014 odborníci varovali, že ve vodě přibývá pozůstatků látek z léků i tvrdých drog.
Pokud přitom bude současný trend rostoucího zatížení zdrojů vody chemickými látkami pokračovat (a jak je vidět, nemohou za to jen zemědělci a pesticidy), lze při rostoucích nárocích spotřebitelů i legislativy na čistotu vod očekávat také růst cen vody.
Jedním z důvodů ovšem bude také často zmiňované nadužívání léčiv, kdy jsou jejich zbytky vylučovány z organismu především močí, a s ním spojená jejich nevhodná likvidace. Jediným správným způsobem je odevzdání nepoužitelných léků v lékárně. Podle průzkumu zadaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv však čtvrtina nevyužitých léků končí v běžném odpadu a sedm procent lidé splachují do WC. To vše se stále více odráží na kontaminaci přírodních zdrojů pitné vody. „Při odložení léků do popelnice s komunálním odpadem hrozí následné prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC je to podobné – nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je z vody následně odstranit,“ upozorňují odborníci.
Jediným systémovým řešením se tak jeví modernizovat čistírny odpadních vod a zvýšit osobní odpovědnost při likvidaci a užívání léčiv.
