Očkování: hypotézy versus fakta – 1.část
Podle lékařských a farmaceutických organizací je pokles infekčních onemocnění jednoznačně způsoben očkováním, současně jsme ujišťováni o jeho bezpečnosti a účinnosti. A to navzdory skutečnosti, že jsou uvedená tvrzení v jednoznačném rozporu přímo s vládními statistikami, publikovanými lékařskými studiemi a zprávami z FDA (Food and Drug Administration) a CDC (Centers for Disease Control).
Ve skutečnosti:
Počty infekčních onemocnění klesaly po celá desetiletí, a to ještě před zavedením plošných očkovacích programů.
Lékaři v USA ročně nahlašují tisíce nežádoucích reakcí po očkování včetně několika set úmrtí a trvalých poškození.
I v plně očkovaných populacích dochází k epidemiím infekčních onemocnění.
Mnozí vědečtí pracovníci považují očkování za příčinu dramatického nárůstu počtů chronických imunologických a neurologických poruch v posledních desetiletích.
Přirozený pokles infekčních onemocnění
Podle obhájců očkování vděčíme očkovacím vakcínám za likvidaci nebo přinejmenším drastický pokles počtu infekčních onemocnění. Opakovaně je nám sugerováno, že naši dávní předci hromadně umírali na děsivé infekční nemoci, že máme být za vakcinaci vděční a že jsou případné droboučké zdravotní potíže spojené s očkováním mnohonásobně vyváženy jeho obrovským přínosem. Ve skutečnosti však oficiální statistická data nejrůznějších zemí jasně prokazují, že k tomu nejvýraznějšímu poklesu počtu infekčních onemocnění došlo zejména v první polovině dvacátého století, a tedy ještě před zavedením celoplošných očkovacích programů.
Níže uvádím příklady grafů z různých zemí, které potvrzují mé stanovisko. Na případný protiargument, že jsou účelově zmanipulovány, raději rovnou odpovídám citací studie z prestižního lékařského časopisu JAMA (Journal of American Medical Association), kde je skutečnost velmi výstižně formulována.
Studie „Trendy úmrtnosti na infekční nemoci v průběhu 20. století v USA“ uvádí, že:
V první polovině dvacátého století (tedy do roku 1950) došlo k výraznému poklesu úmrtnosti na břišní tyfus i úplavici.
Podobný trend ukazuje i úmrtnost v důsledku záškrtu, černého kašle a spalniček, i tam vidíme velké poklesy v první polovině dvacátého století až k nízké úrovni do roku 1950.
Popsané poklesy úmrtnosti na tato infekční onemocnění byla pravděpodobně způsobena lepšími životními podmínkami, hygienou a zdravotní péčí.
Pro ty, kteří se diví, že očkování není na tomto místě ani zmíněno, vysvětluji, že je opomenuto zcela správně, protože k jeho plošnému zavádění docházelo až ve druhé polovině dvacátého století. Osobně mě těší i použití slova pravděpodobně, protože nikdo skutečně neví jistě, jaké faktory k uvedeným poklesům vedly. A to navzdory tvrzením farmaceutických a lékařských zastánců, že je pozitivní efekt očkování zcela jistý a nezpochybnitelný.
Dále uvádím kopie několika grafů sestavovaných na základě statistických dat různých zemí. Tyto a podobné grafy jsou běžně přístupné na internetu, často uváděné na stránkách organizací, které prosazují svobodnou volbu v očkování, a v knihách s podobnou tematikou. Naprosto zásadní je, že graficky znázorněné informace jsou podpořeny textem výše citované lékařské studie.
Graf sledující úmrtnost na spalničky, spálu, břišní tyfus, černý kašel a záškrt v USA. Pokles nemocnosti v souvislosti s vakcinací má v tomto případě smysl sledovat u černého kašle (whooping cough), kde je uvedeno celoplošné očkování (widespread use). Pojmy started use a introduced znamenají jen omezené očkování, jehož vliv v podstatě není možné posuzovat. Za nejzajímavější považuji sledovat poklesy úmrtnosti u břišního tyfu a spály (typhoid a scarlet fewer), na které se nikdy plošně neočkovalo.
V detailnějším podání pokles úmrtnosti na spalničky v USA.
Pokles úmrtnosti na spalničky, spálu, černý kašel a záškrt v Anglii a Walesu. Ani zde se neočkovalo proti spále a očkování proti spalničkám, černému kašli a záškrtu přichází v době, kdy už téměř nebylo co řešit.
Detailnější grafy zobrazující vztah mezi poklesem úmrtnosti a očkováním u spalniček a černého kašle v Anglii a Walesu. Data gap znamená neexistenci informace z daného období, a proto přerušení křivky.
Níže uvedené grafy vznikly na základě oficiálních údajů o počtech úmrtí zaznamenaných v Centrální ročence společenství Austrálie a jsou převzaty z knihy Grega Beattie “Očkování rodičovské dilema.” Grafy představují pokles úmrtnosti na infekční onemocnění v Austrálii a jasně ukazují, že očkování nemá nic společného s poklesem úmrtnosti.
Hlavními příčinami úmrtí dětí mezi lety 1911 až 1935 v Austrálii byly infekční nemoci záškrt, černý kašel, spála a spalničky. Do roku 1945, ve kterém ještě nebyly zavedeny hromadné očkovací programy, se kombinovaná úmrtnost z uvedených příčin snížila až o 95%. Autor dále uvádí, že grafické důkazy poklesu úmrtnosti na infekční nemoci v USA, Anglii, na Novém Zélandu a v mnoha dalších zemích ukazují naprosto stejný trend.
Opět považuji za moc zajímavé sledovat, že k drastickému poklesu úmrtnosti došlo u infekčních nemocí, na které se neočkuje, stejně jako u těch, proti kterým jsme už po desetiletí až fanaticky očkováni.
Účinnost očkování
Další graf ukazuje křivku úmrtnosti na chřipku a zánětlivé onemocnění plic v průběhu dvacátého století v USA. První očkování proti chřipce se tam podávala v době druhé světové války a k výraznějšímu navýšení počtů očkovaných proti chřipce došlo okolo roku 1990. Jak je správně uvedeno na webu:
„The lack of worth of the flu vaccine is shown in a nutshell.“
Rizika očkování
Vládní systém pro hlášení nežádoucích účinků vakcín v USA (VAERS, Vaccine Adverse Events Reporting System) ročně přijme asi jedenáct tisíc hlášení o závažných nežádoucích účincích očkování, mezi které patří i jedna až dvě stovky úmrtí a několikanásobně vyšší počty trvalých postižení. Navzdory skutečnosti, že jsou už tato čísla alarmující, se jedná o pouhou špičku ledovce, protože:
Podle odhadů FDA je hlášeno pouze 1% ze závažných nežádoucích účinků očkování.
CDC připouští, že jen okolo 10% uvedených problémů je hlášeno.
V kongresu USA bylo proneseno svědectví, že studentům lékařských fakult je doporučováno nežádoucí účinky nehlásit.
Podle vlastní studie NVIC (nezisková organizace National Vaccine Information Center) by lékaři v New Yorku nahlásili úmrtí po očkování pouze v jedné z každých čtyřiceti ordinací.
Jinými slovy je 97,5% úmrtí anebo zdravotních postižení souvisejících s očkováním nehlášeno.
Comments