Sedmá dětská nemoc
Odmítá vaše dítě jíst, protože ho bolí v krku? Možná má v ústech afty, které spolu se zvýšenou teplotou a svědivou vyrážkou provázejí sedmou nemoc. Říká se jí také syndrom ruka-noha-ústa. Nakazí se jí hlavně kojenci a předškolní děti, často ve školce.
Sedmá nemoc se u nás rozšířila až v 90. letech 20. století. Do té doby končilo číslování dětských nemocí šestkou. Jde tedy o další dětské onemocnění, pro které je typická vyrážka. Objevuje se na dlaních a ploskách nohou, často i kolem úst. Původcem onemocnění jsou enteroviry, proto je také sedmá nemoc vysoce nakažlivá. Nejčastěji trápí kojence a děti do 5 let. Nemoc se ale nevyhýbá ani dospělým. Kvůli vysoké nakažlivosti bývají často společně nemocní sourozenci, případně i rodiče. Průběh je ale mírný a nemoc do 10 dní odezní. Komplikace se vyskytují vzácně.
Příznaky sedmé nemoci
Ze začátku si sedmou nemoc můžete snadno splést se spálou, planými neštovicemi či pásovým oparem. Příznaky mohou nejdřív připomínat i běžné nachlazení. Nejprve se objeví zvýšená teplota kolem 38 °C a bolest v krku. Pak přichází nechutenství, nevolnost či průjem.
Oproti klasické viróze se přidá zarudlá vyrážka na dlaních, ploskách chodidel a v okolí úst, někdy také v oblasti třísel, hýždí a paží. Vyrážku pak provázejí puchýřky o velikosti 3 až 7 mm, které postupně vysychají a mohou svědit. Velmi nepříjemné jsou pro děti puchýřky na sliznici v ústech a na jazyku. Mění se v bolestivé vřídky podobné aftům a znesnadňují polykání. Děti pak nechtějí jíst a někdy ani pít. K aftům se může připojit také horečka a dítě může být apatické. Všechno jsou to ale přechodné příznaky, které po několika dnech odezní.
Infekčnost a inkubační doba
Sedmá nemoc je velmi infekční. Nejvíc se šíří v letních a podzimních měsících. Protože se přenáší kapénkově, šíří se v dětských kolektivech opravdu rychle. Dítě se může také nakazit kontaktem s vyrážkou nemocného nebo i s hračkami a jinými kontaminovanými předměty. Děti si sedmou nemoc většinou přinesou ze školky a z kroužků. Inkubační doba nemoci je 3 až 6 dní. Nejvíce nakažlivá je v období výsevu puchýřků.
Léčba při průběhu sedmé nemoci
U sedmé nemoci je dobré myslet na to, že příznaky v podobě teploty, vyrážky či aftů samy po několika dnech odezní. Můžete ale snižovat teplotu, zmírnit svědivost vyrážky a léčit afty. Důležitý je klidový režim, dostatečný příjem tekutin a vitaminů (hlavně B a C). Z léků je vhodný paracetamol a ibuprofen na snížení bolesti, dále pak antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárně. Antihistaminika se používají k úlevě od příznaků alergie a zmírní svědění vyrážky. Vhodný je také tekutý pudr nebo zinková mast. Co se týče léčby aftů, můžete se zaměřit na prověřené odvary z bylinek, nejlépe z heřmánku a šalvěje, nebo na antiseptické přípravky.
Možné komplikace u dětí
Děti sedmou nemoc obvykle dobře zvládají. V některých případech ale může dojít např. k odloučení nehtů, případně k pozůstatkům ve formě drobných jizev. Výjimečně se mohou objevit komplikace ve formě zápalu plic, zánětu mozkových blan nebo zánětu srdečního svalu.
Komplikace u dospělých a v těhotenství
Průběh nemoci u dospělých bývá stejný jako u dětí. Může se ale stát, že se příznaky projeví intenzivněji, proto by se dospělí měli v případě komplikací obrátit na lékaře. Stejně jako některé další ze sedmi dětských nemocí je i ta sedmá riziková pro těhotné ženy. Během prvního trimestru totiž může poškodit plod. Je proto potřeba se na začátku těhotenství chovat obezřetněji a v případě podezření na onemocnění kontaktovat lékaře.
Existuje účinná prevence?
Nejúčinnější prevencí je hygiena rukou a dezinfekce kontaminovaných předmětů. Očkování neexistuje. Tělo si ovšem vytváří protilátky proti kmenu, který nemoc vyvolal. Sedmá nemoc se tak v různých variantách může vrátit i několikrát za život. Nejčastěji se tak děje u pacientů s oslabenou imunitou.
Comments