Tasemnice liščí po švýcarsku - příběh pana B.K.

27. 1. 2023

Dostala jsem mail od svého švýcarského klienta, kterého jsem viděla prakticky před rokem. Úplně jsem na něj už zapomněla. Komunikace byla krkolomná, já umím německy sotva Guten Tag, on neumí anglicky. Porozumění zajišťovala nejdříve jeho čechošvýcarská kamarádka Alexandra, později jeho anglicky mluvící kamarádka Priscilla, zvaná Prisca, google, a moje multilinguistická, třemi jazyky plynně mluvící kamarádka Jaroslava.

Začalo to tak, že jsem před rokem dostala dopis od Alexandry, že má švýcarského kamaráda Bernharda. Bernhard, ročník 1955, má zdravotní potíže, a podle švýcarských doktorů by jejich příčinou mohl být parazit Echinococcus multilocularis, či Echinococcus granulosus, tasemnice liščí nebo psí. Bernhard jednak nemohl pořádně polykat a CT našlo ještě asi dvoucentimetrový útvar na jeho játrech. Jeden švýcarský doktor na klinice ve Svatém Gallénu si myslel, že by mohlo jít o nádor, ale připouštěl, že může jít i o tasemnici liščí. Bernhardova ,,rodinná“ lékařka paní doktorka Organová se přikláněla spíše k parazitárnímu původu potíží. Každopádně klobouk dolů před oběma, u nás by pacient skončil s diagnózou ,,neoperabilní nádor“ a byl by poslán na

onkologickou kliniku, kde by ozařovali krk a chemoterapií likvidovali játra.

Alexandra píše, že Bernharda léčí doktor ve Svatém Gallénu albendazolem, ale kamarád se nelepší, naopak horší. A protože už se po Švýcarsku rozneslo, že v Čechách je nějaká Bláhová, co se zabývá parazity, obrací se na mne, co tedy navrhuji. Napsala jsem jí, že tasemnice se v žádném případě nevyléčí albendazolem, jediný správný lék je praziquantel. Alexandra mne požádala, abych to samé sdělila švýcarskému doktorovi, který Bernharda léčí, a poskytla mi mailovou adresu kliniky. Ještě ten večer jsem sedla a sesmolila půlstránkový elaborát v angličtině, kde jsem vysvětlovala kdo jsem, co dělám, jak dlouho, a proč je nutné Bernharda léčit praziquantelem. Ještě tu noc jsem mail odeslala. Pak bylo pár dnů ticho po pěšině, až se ozvala Alexandra, proč jsem se na to vykašlala. Doktor trval na pokračování stávající léčby. Prý nic nedostal??? Nevěřím. Ten samý dopis jsem tedy poslala Alexandře a ona ho sama odeslala na kliniku, aby nebylo mýlky. Na názor švýcarského doktora to ale nemělo žádný vliv, řekl, že praziquantelem se léčí jen zvířata, a Bernhard se bude muset léčit albendazolem už do smrti. Kamarádi Bernharda rozhodili sítě a našli Švýcarku Michele, která se u mne kdysi léčila s krutými bolestmi hlavy /v Deníku 3 příběh ,,Cluster headache“/. Michele poslala Bernhardovi 17 tablet praziquantelu, co jí zbyly. Znovu dotaz, co teď s tím. Rozepsala jsem kúru tak, aby první dávka byla vysoká a menší dávky se opakovaly po týdnu do vypotřebování zásob. Hned po první dávce Bernard mohl od druhého dne bez potíží polykat! Cysta v játrech však zůstala, byla větší. Také jsem později zjistila, že úplné vyléčení nám zřejmě blokoval chronický prvokový zánět ve střevech.

Podobný příběh máme také v Deníku poradce, nadpis je ,,Nález na kořeni jazyka“. Bernhard měl velké štěstí, takto začínají diagnózy ALS. Pacienti nejdříve nemohou polykat, hůře mluví, neovládají jazyk, mohou i slintat, slábnou jim končetiny. Příčinou jsou cysty tasemnic na nervech ovládajících jazyk, hltan, hrtan a čelisti. Další paraziti jsou ve svalech, lymfě, cévách a žilách rukou, případně i nohou. Pacienti končí se sondou do žaludku, na které stejně dlouho nepřežijí, nebo se udusí. Prognóza je fatální, a to jenom proto, že v Evropě není dostupný praziquantel, a medici se o parazitech neučí. Ostuda. To jsem ale odbočila.

Bernhard pochopil, že nekonečné braní albendazolu nikam nevede a s doktorem ze Svatého Galléna se rozloučil. Zorganizoval výpravu do Brna s kamarádem řidičem a anglicky mluvící kamarádkou Priskou. Tady jsem ho důkladně změřila a sestavila dokončovací kúru. Obsahovala protiprvokové a protimalarické léky a náš kompletní ,,kolotoč“. Vysokou dávku jsem ještě pro jistotu zopakovala. Od počátku jeho nemoci ho průběžně sledovala jeho praktická lékařka a dělala aspoň to, co mohla: odebírala krev, moč, stolici a nechávala dělat jaterní testy.

Pak jsem věc pustila z hlavy a měsíce jsem o Bernhardovi neslyšela. Včera jsem dostala mail se třemi přílohami. Dvě byly zprávy z nemocnice a jedna byla obsáhlá tabulka, kde mi metodický Bernhard vypsal krok za krokem i s daty, jak postupovalo jeho léčení. Nejdříve jsem chtěla do článku zprávy z nemocnic překopírovat, ale pak jsem si uvědomila, že máme GDPR a že to neprojde. Pustila jsem se tedy do tabulky, ale i to byl oříšek. Tabulka byla v němčině, a Bernhard byl velmi stručný a heslovitý, takže jsem tápala. Pomohla kamarádka Jaruška, která zvládla překlad během jednoho večera. Dosadila odpovědi za mé otazníky, takže už jsem mohla sestavit celý příběh. Na závěr tabulky Bernhard, který se stále omlouvá, že mluví špatně anglicky, vypotil: ,,I am happy, thank you!“, což mne dojalo.

Tady máte příběh v jeho podání. Musela jsem hesla trochu proložit omáčkou, jinak byste tabulce nerozuměli jako já, a to jsem vlastně byla u toho:

JAK SE VYVÍJELA MOJE NEMOC OD 6/21

V období 9. – 21. 6. 2021 jsem si všiml, že se mi hůř polyká.

29. 6. 2021 jsem tedy navštívil mou praktickou lékařku Dr. Organ ve městě Uznach, která mne vyšetřila a udělala odběr krve.

6. 7. 2021 pokračovalo vyšetření ultrazvukem a vyšetřením stolice a moči.

9. 7. 2021 jsem prodělal tomografické vyšetření s kontrastní látkou. Výsledek: může jít o nádor, ale také může jít o liščí nebo psí tasemnici. Objasnila by to pouze biopsie.

15. 7. 2021 Nemocnice v Uznachu provedla gastrointestinální endoskopii. Poslali mne na infekční oddělení v nemocnici St, Gallen, kam jsem se dostavil koncem července.

29. 7. 2021. Ošetřujícím lékařem byl Dr. Thoma. Odebral mi krev a budu čekat na výsledek. Kamarádi kolem mne se o mne začali starat. Začátkem srpna mi kamarádka zapůjčila zapper. Jiní mi poradili, že v Brně žije nějaká paní Bláhová, která léčí parazity. Protože mluvím jen německy, požádal jsem svou kamarádku Alexandru, původem z Česka, aby jí napsala dopis a zeptala se, co v mém případě dělat.

2. 8. 2021 paní Bláhová odpovídá, že tasemnice lze léčit jedině praziquantelem. Ten tu ale ve Švýcarsku nemáme. Nedoporučuje biopsii, protože by mohlo dojít po protržení obalu cysty k vylití jejího obsahu do krve a lymfy. Zárodky mladých parazitů by se mohly rozesít do dalších orgánů a mohlo by dojít k následnému anafylaktickému šoku.

5. 8. 2021 zahajuji léčbu přírodními antiparazitiky, černým ořechem, pelyňkem a hřebíčkem.

12. 8. 2021 Dr. Thoma z infekčního oddělení ve Svatém Gallénu na základě hotových výsledků vyšetření krve sděluje, že jde z 95% o tasemnici liščí, jen pěti procenty dává možnost rakovině, což by ale musela upřesnit biopsie. Dostávám léčbu: mám brát dvakrát denně 2 tablety albendazolu.

17. 8. 2021 konzultace s paní Bláhovou. Ta trvá na praziquantelu. Alexandra žádá paní Bláhovou, aby své stanovisko napsala doktorovi Thoma.

31. 8. 2021 Návštěva Dr. Thoma v St. Gallen: kontrola krve, návrh PET CT a biopsie.

14. 9. 2021 Dopis se ztratil, ale Alexandra ho posílá do nemocnice znovu.

25. 9. 2021 odmítám biopsii. Na můj dotaz, proč se mi špatně polyká a proč mne bolí břicho doktor Thoma vysvětluje, že v jícnu mám plísně a v zažívání kromě cysty tasemnice bakterie, které ale má léčit praktický lékař, to není jeho práce.

28. 9. 2021 se stavuji za mou praktickou lékařkou Dr. Organ v Uznachu. Dr. Organ odebere krev a zjistí, že se mi po léčbě albendazolem zvyšují hodnoty jaterních enzymů, což ukazuje na rostoucí cystu.

16. 11. 2021 volám do St. Gallen doktoru Thoma, proč nemohu být léčen praziquantelem. Dr. Thoma odpovídá, že praziquantelem se léčí jen zvířata, já budu brát albendazol denně a doživotně. Potíže s polykáním i se zažíváním se zhoršují.

27. 11. 2021 polykám poslední albendazol. Mí přátelé dál shánějí pomoc. Začátkem prosince se ozve Michele W., kterou před časem léčila paní Bláhová z Brna. Zbyly jí nějaké tablety praziquantelu, posílá mi 17 tablet. Píšeme paní Bláhové jak to brát.

7. 12. 2021 dostávám návrh kúry: 7 tablet najednou, zapít grepovou šťávou, pak po dvou tabletách týdně do spotřebování zásob. Snědl jsem to ještě ten večer, neměl jsem žádné vedlejší příznaky.

8. 12. 2021 od toho dne již žádné potíže s polykáním !!!!

14. 12. 2021 kontrola krve u mé praktické lékařky. Jaterní hodnoty se zlepšily, jsou dokonce lepší než kdykoliv dříve!!! Pokračuji s rozpisem paní Bláhové.

23. 12. 2021 odmítl jsem se dostavit do St. Gallen pro další albendazoly.

18. 1. 2022 návštěva u Dr. Organ – jaterní hodnoty jsou dobré, málo železa. Cítím ale potíže se zažíváním a tlak v játrech.

8. 2. 2022 cestujeme se Stefanem a Priskou z Aarburgu do Brna. Priska mluví anglicky. Paní Bláhová nachází prvoky, plasmodia, vlasovce, a přes všechny albendazoly ještě hlísty. Echinokoková cysta na játrech trvá. Prvoci mohli brzdit léčbu, měl jsem štěstí, že vysoká dávka praziquantelu ihned zabrala na menší cystu v krku. Budu si před každým lékem masírovat končetiny od periferií do středu těla.

13. 3. 2022 jsem odmítl návštěvu a plánované CT ve Svatém Gallénu. Pokračuji s protokolem paní Bláhové. S léky nemám žádné potíže.

30. 5. 2022 Beru poslední tabletky z protokolu paní Bláhové a od léta do podzimu pravidelně užívám MMS, 3 kapky jednou denně.

2. 11. 2022 kontrola u Dr. Organ. Palpace krev stolice moč tlak vše v normě.

9. 11. 2022 Nemocnice Linth v Uznachu mi udělala CT s kontrastní látkou, bez nálezu.

1. 12. 2022 Nemocnice Linth provedla magnetickou rezonanci s kontrastem. Výsledky poslali mé praktické lékařce. Stavil jsem se za ní hned druhý den.

2. 12. 2022 Dr. Organ: žádné abnormality v játrech, dokonce i tuková tkáň v normě.

Cítím se naprosto zdravý, nemám žádné potíže.

Jsem šťastný, děkuji!

Berhard K.

Komentář Hany Bláhové:

Víte, co je zvláštní? Já jsem obyčejná zemědělská inženýrka, nepracuji na specializovaném infekčním oddělení, a přesto jsem se snadno dostala k informacím, že ALBENDAZOL likviduje POUZE oblé hlísty, a PRAZIQUANTEL POUZE ploché parazity. Nedají se navzájem zaměnit. Proč se k této informaci nedostane doktor, který se tím živí? A kde vzal informaci, že praziquantelem se léčí jen zvířata? Kdo jim to přednáší a proč? I u nás mají doktoři zkreslené mínění o protiparazitárních lécích a bojí se jich více než chemoterapie: ,,Cože, chcete po mně druhou tabletku Vermoxu? No tu vám nedám, to bych vám zničil játra!“ Museli to od někoho slyšet, od někoho buď velmi zlého a zlomyslného, nebo od někoho velmi nekompetentního. Ale ani to je neomlouvá. I oni si mohou zajít do lékárny a probrat to s lékárníkem, jako jsem to udělala já. Ochotná lékárnice mi vyjela vše, co mají k Vermoxu, nejen to, co je v příbaláku, a uklidňovala mne, že je to mírný lék bez vedlejších účinků, který se málo vstřebává do krve a prakticky jen projde střevem. Taky máme Wikipedii a Google, kdo chce, vše se dozví.

Kdo četl mé Deníky, ví, že se vysmívám nejméně ve třech různých článcích praxi našich lékařů, kteří také nekonečně ,,léčí“ tasemnice albendazolem – do smrti pacienta. Tedy je zde nějaký centrální příkaz pro Evropu, jak se mají léčit paraziti, pokud už se vůbec najdou? Kdo ho vydal a proč? Probírala jsem to s Jarčou. Jaruška bydlí ve Francii blízko belgických hranic, pracovala v Bruselu jako překladatelka a zcestovala Evropu. Když se seznámila s Berhardovým příběhem, píše mi: ,,To je opravdu všude pres kopírák, setkala jsem se osobně se stejnou dezinformovaností i v Německu, Švýcarsku, Lucembursku, Francii a Belgii. Je to jako s Covidem, centrálně řízeno“. Jarka