Užíváte tento lék? Hrozí vám srdeční selhání, kolaps, rakovina či demence
Jedná se o údajnou epidemii 21. století, hned po cukrovce či rakovině. Podle statistik postihuje 37% dospělých mužů a 40% dospělých žen. V Evropě to je až 54% u obou pohlaví.
Toto onemocnění, respektive stav, se nedá vůbec nebo jen velmi obtížně zvrátit. Pokud vám jej jednou diagnostikují, budete zřejmě do konce života užívat léky.
Ve skutečnosti se však jedná o vymyšlené, čistě fiktivní onemocnění, které donedávna vůbec neexistovalo. Objevilo se teprve tehdy, když se lékaři naučili měřit hladinu cholesterolu v krvi.
Proč je vysoký cholesterol jiný než ostatní onemocnění?
Vysoký cholesterol se od ostatních onemocnění podstatně liší. On totiž navenek neprojevuje žádné příznaky, na rozdíl od takové cukrovky či anémie. U těch jsou příznaky jasné – neustálá žízeň nebo slabost.
Mnozí lidé, kteří se cítí perfektně zdraví, trpí na vysoký cholesterol. Ba co dokonce, cítit se dobře je jedním ze znaků vysoké hladiny cholesterolu!
Lékaři, kteří své pacienty léčí na vysoký cholesterol, je musí nejprve přesvědčit, že jsou nemocní a potřebují po zbytek svého života užívat drahé léky.
Kromě toho, tito pacienti budou potřebovat pravidelné prohlídky a krevní testy.
Tito lékaři ale nepůsobí ve vzduchoprázdnu. Jejich snahy udělat ze zdravých lidí pacientů jsou podporovány státními zdravotnickými úřady, médii, zdravotnickým systémem a různými agenturami.
Ti všichni pracují ve vzájemné shodě. Rozšiřují cholesterolové dogma a přesvědčují populaci, že vysoký cholesterol je předzvěstí srdečních onemocnění a popřípadě i dalších chorob.
Kdy je cholesterol vysoký a kdy ne?
Kdo tedy trpí onemocněním vysokého cholesterolu? Když se podíváte do medicínské literatury staré 25 či 30 let, najdete tam následující odpověď:
Každý muž ve středním věku, jehož cholesterol je nad 240 bodů (6.3 mmol/l) s dalšími rizikovými faktory jako kouření či nadváha.
V roce 1984 se konala konference o cholesterolu, během níž vznikl konsensus, že každý (muž či žena) s hodnotou nad 200 (5.18 mmol/l) je adeptem na tuto obávanou diagnózu a může mít předepsané léky.
V současnosti byla tato hranice posunuta ještě níže na hodnotu 180 bodů, respektive 4,6 mmol/l.
Pokud jste náhodou již prodělali infarkt, pak vám lékař předepíše léky na snížení cholesterolu i tehdy, když jej máte příliš nízký. Infarktem jste se totiž dopustili hříchu a tudíž váš cholesterol musel být vysoký.
Trestem je doživotní užívání léků ke snižování hladiny vašeho cholesterolu v krvi a zároveň naordinovaná nízkotučná dieta.
Proč však čekat až na infarkt, prevence je přece vždy nejlepší, ne?!
A tak jsou léky na cholesterol předepsány raději všem. Dnes je toto cholesterolové dogma vžité až tak hluboko, že se testy na cholesterol provádějí iu mladých dospělých či dokonce u dětí.
Nejčastější druhy léků na cholesterol
Hlavního viníka, cholesterol, bychom už měli. Ovšem co je tím zázračným lékem na naši novou nemoc? No přece statiny! Jedná se o skupinu látek, do které patří:
atorvastatin
simvastatin
lovastatin
pravastatin
Nejužívanějším je atorvastatin , ten je účinnou látkou velkého množství léků od různých výrobců s jinými jmény. Jedná se však vždy o jedno a totéž.
Na Slovensku se atorvastatin vyskytuje jako účinná látka v následujících lécích:
Torvacard
Torvazin
Tulip
Sortis
Pharmastatin
Larus
Gletor
Dicartil
Atorvastatin Teva / Mylan / Farmax / Billev / Actavis
Atoris
Atorgamma
Atordapin
Amloat
Amlator
Amicor
Jak fungují statiny
Tělo si cholesterol vyrábí samo. Je to dost složitý proces, který začíná s látkou acetyl-CoA, molekulou obsahující dva atomy uhlíku, kterému se občas říká i „základní stavební kámen života“.
Potom následuje 7 mezistupňů řetězce, se kterými vás zde nebudeme zatěžovat.
Na konci tohoto procesu jsou 3 molekuly – cholesterol, ubiquinon (koenzym Q10) a dolichol .
Statiny fungují tak, že utlumí enzym HMG-CoA, který je potřebný pro reakce mezi druhým a třetím stupněm a přeruší tak celý řetězec. No a tady leží základ problémů.
Statiny totiž utlumí produkci nejen cholesterolu, ale i dalších dvou pro tělo velmi důležitých látek. Kromě toho také zablokují výrobu látek na jednotlivých mezistupních, z nichž mnohé mají v našem organismu úkoly samy o sobě.
Koenzym Q10 je kritický pro buněčnou výživu. Zpracovávají ho mitochondrie na výrobu energie. Hraje také roli při produkci ATP v buňkách a funguje také jako přenašeč elektronů na cytochrom oxidázu – náš hlavní enzym na dýchání.
Naše srdce potřebuje velké množství koenzymu Q10. Jedna z jeho forem se nachází v každé buněčné membráně a je kritický pro vedení nervových vzruchů a integritu svalů.
Dále je potřebný k produkci elastinu a kolegenu.
Jeho nedostatek vede k úbytku svalové hmoty, silným bolestem zad, srdečnímu selhání (srdce je sval), neuropatii, zánětům šlach a vazů a jejich častým natržením.
Dolicholy jsou také nesmírně důležité. V buňkách řídí produkci bílkovin jako odezvu na příkazy od DNA.
Výsledek?
Statiny tak mohou vyvolat nepředvídatelný chaos na buněčné úrovni.
Squalen, předchůdce cholesterolu (předposlední mezistupeň řetězce) je prekurzorem pro celou rodinu steroidních hormonů. Výzkum ukazuje, že skvalen zastavuje růst cév v nádorech, což znamená, že zřejmě má protirakovinné účinky.
Logická chyba tvrzení, že léky na cholesterol snižují koronární onemocnění
Fakt, že některé studie poukazují na to, že statiny zabraňují koronárním onemocněním srdce, minimálně krátkodobě, lze vysvětlit následovně.
Důvodem není snížení cholesterolu, ale to, že blokují produkci meulonátu. Nízká hladina mevalonátu snižuje aktivitu hladkých svalů a také snižuje schopnost krevních destiček produkovat tromboxan.
Arteroskleróza obvykle začíná růstem hladké svaloviny uvnitř stěn arterií a tromboxan je nezbytný pro srážlivost krve.
Tímto způsobem se pak v krátkodobém horizontu jeví, že statiny předcházejí arterioskleróze a ucpávání cév krevními sraženinami.
Velká statinová lež
Když se poprvé dostaly statiny na trh, představovaly slibný nový lék. Nahradily skupinu léků, které snižovaly cholesterol tak, že bránily jeho vstřebávání do krve ve střevech.
Tyto léky však měly velmi nepříjemné vedlejší účinky, včetně nevolností, potíží s trávením či zácpy. U běžného pacienta však snižovaly cholesterol jen velmi málo.
Výsledkem bylo, že pacienti nedodržovali jejich užívání – přínosy byly totiž mnohem menší než bezprostřední vedlejší účinky.
Oproti nim, statiny neměly žádné okamžité vedlejší účinky. Nezpůsobovaly nevolnosti či problémy s trávením a cholesterol snižovaly mnohem lépe.
Takto se ze statinů v průběhu posledních 20 let stal doslovný bestseller. Jen například jeden lék Liptor (atorvastatin) užívá v USA až 16 milionů lidí (5% populace). A těch léků jsou desítky.
Jediné, co do tohoto byznysu vnáší zmatek jsou hromadící se vážné vedlejší účinky statinů.
Ty se ale u pacientů začínají objevovat až po měsících jejich užívání . Tehdy je však už obtížnější prokázat souvislost a lékaři, kteří nechtějí přijít pacienty a peníze, tyto souvislosti buď zatajují, nebo je odmítají uznat.
Vedlejší účinky a rizika statinů
Jak jsme již v titulku článku naznačili, statiny mají řadu velmi vážných rizik.
Na rozdíl od ostatních léků se však objevují až s poměrně velkým časovým zpožděním. Pacienti je proto často neumí přisoudit těmto lékům a lékaři je před nimi utajují.
To není žádná konspirace ale fakt, jak nám to potvrzují i mnozí pacienti ze Slovenska.
Pojďme se nyní už blíže podívat na to, co všechno vám z užívání statinů hrozí.
Zdroj obrázků: Unsplash (Robina Weermeijer, aj.)
1. Bolesti svalů a svalová slabost až kolaps
Jedná se o jeden z naprosto nejčastějších vedlejších účinků. Někdy se nazývá odborně také rabdomyolýza a její příčinou je vyčerpání koenzymu Q10.
Farmaceutické firmy uvádějí, že to postihuje jen 2 až 3% pacientů. To je lež.
Dr. Beatrice Golombová ze SanDiega v Kalifornii nedávno provedla sérii studií a zjistila, že až 98% pacientů užívajících léky s účinnou látkou atorvastatin trpí problémy se svaly!
U jednoho pacienta, Douga Petersona, vedlo užívání atorvastatinu nejprve k problémům se spánkem a třesem rukou, později ke ztrátě rovnováhy a tomu, co nazývá „statinovo přešlapování“ – pomalá, kymácející chůze.
Později degradovala jeho jemná motorika - trvalo mu 5 minut napsat 4 slova. Nakonec utrpěly i jeho kognitivní schopnosti.
Přesto všemu bylo nemožné přesvědčit jeho lékaře, že na vině je atorvastatin.
2. Neuropatie
Jde o slabost, třes a bolesti v rukou a nohou a také potíže s chozením.
Pacienti, kteří užívají statiny více než 2 roky, mají 4 až 14násobné vyšší riziko rozvoje idiopatické polyneuropatie.
Dr. Golombová povrdila, že se setkala s mnoha pacienty, kteří tyto problémy hlásili svému lékaři, ale ten to odmítal a ubezpečoval je, že to se statinami nemá nic společného.
Při dlouhodobém užívání léků na cholesterol bývá poškození nervů bohužel nevratné.
3. Srdeční selhání
V současnosti se nacházíme v epidemii srdečních selhání. Přestože výskyt infarktů mírně poklesl, dostavilo se zvýšení výskytu srdečních selhání a to ve vyšší míře než pokles infarktů.
Příčinou je, podobně jako u svalových kolapsů, vyčerpání koenzymu Q10 , jehož produkci statiny narušují. Srdce bez něj totiž nedokáže pracovat.
Kardiolog Peter Langsjoen studoval 20 pacientů se zcela normální srdeční funkcí. Po 6 měsících na nízkých dávkách atorvastatinu (20 mg denně), až 2/3 pacientů vykazovaly abnormality první fáze, kdy se srdce naplňuje krví.
Podle něj bylo příčinou vyčerpání koenzymu Q10. Bez něj buněčné mitochondrie nedokážou vyrábět energii.
4. Závratě
Jedná se také o poměrně časté vedlejší účinky statinů, zřejmě v důsledku efektu snížení krevního tlaku.
Jedna žena hlásila, že už půl hodiny po nasazení léku cítila závratě. Po ukončení užívání se závratě přestaly objevovat.
Zvlášť citliví na změny krevního tlaku bývají starší lidé.
5. Demence
V listopadu 2003 v časopise Smart Money vyšel článek o Mikeovi Hopovi, majiteli úspěšné firmy dodávající oftalmologické pomůcky.
Citujeme:
Když se Mikea zeptáte na jeho věk, nastanou trapné desítky vteřin ticha. Potom neřekne žádný vtip o tom, že to přestal počítat když mu bylo 21, ani nezmění téma rozhovoru. On si prostě nepamatuje. Ujde 10 vteřin, pak 20. Konečně si vzpomene. „Mám 56“. Blízko, ale ne docela. Potom znovu řekne „Budu mít 56 letos“.
Po 4 letech užívání atorvastatinu mu zcela odešla paměť a řeč. Byl nucen zavřít svůj byznys a odejít do předčasného důchodu o 10 let dříve.
Od ukončení užívání léků na cholesterol se časem jeho kognitivně částečně vrátili, ale ne úplně. Stále nedokáže udržet souvislou konverzaci.
Podle Dr. Golombové se až u 15% pacientů užívajících statiny rozvinou nějaké kognitivní vedlejší účinky . Mezi ty nejděsivější patří přechodná amnézie, čili úplná ztráta paměti na nějaký čas. Tehdy lidé nedokážou například najít cestu domů nebo si nevzpomínají na jména svých blízkých.
Uvedené důsledky na paměť potvrdily i dvě randomizované studie a několik případových studií, z nichž jedna byla poměrně velká a zahrnovala až 60 pacientů.
6. Rakovina
Každá dosud provedená studie na myších potvrdila, že statiny způsobují rakovinu.
Proč se to zatím neukázalo i ve studiích na lidech? Protože rakovině trvá dlouho, než se rozvine a většina studií se statiny netrvá déle než 2 či 3 roky.
A přece, v jedné studii na lidech se ukázalo, že statiny zvyšují riziko rakoviny prsu až o 1500% , čili 15 násobně!
Výrobci statinů přiznávají, že tyto léky snižují imunitu , což může vést k rozvoji rakoviny a infekčních onemocnění. Dokonce doporučují statiny pro potlačení imunity u pacientů s transplantovanými orgány.
7. Deprese
Několik studií zjistilo korelaci mezi nízkou hladinou cholesterolu v krvi a depresí, sklonem k sebevraždám a agresivitou.
Například jedna studie z Finska provedená na 29000 mužích odhalila, že nízká hladina cholesterolu se spojovala se zvýšeným rizikem hospitalizace v důsledku deprese a pokusů o sebevraždu.
K podobným zjištěním došly i mnohé další výzkumy.
Kolik starých lidí se protlouká zlatým obdobím svého života v depresích místo toho, aby si užívali svá vnoučata a hleděli do minulosti s pocitem hrdosti za úspěchy, kterých dosáhli?
Závěr
Nabízí se nyní otázka: Mají léky na cholesterol vůbec nějaký přínos?
Mnozí lékaři jsou přesvědčeni a snaží se o tom přesvědčit i své pacienty, že přínosy zdaleka převyšují rizika. A mohou při tom také citovat mnohé studie, které ukazují, jak statiny snížily počet úmrtí na koronární onemocnění.
Jak však poukázal Dr. Ravnskov ve své knize Cholesterolový mýtus :
„Výsledky hlavních studií až do roku 2000 v podstatě ukázaly jen malé rozdíly, ty byly často statisticky nevýznamné a nezávisely na velikosti dosaženého snížení cholesterolu.
Dokonce ve dvou studiích byl počet úmrtí uživatelů těchto léků vyšší než v kontrolní skupině.
Ani v současnosti publikované studie však nedávají odůvodnění pro neustále probíhající kampaň, aby se statiny předepisovaly co největšímu počtu lidí.“
Commentaires